Vše zlé s sebou nese něco dobré I.

12.03.2013 20:00

Tak jsem tady s další povídkou. Chtěla bych ji věnovat Kukik, za to jak mi vždycky pomohla :-)) A Natashi xD *i když ty otázky ohledně povídek ve škole mi lezou krkem, takže jestli tohle neokomentuješ holka, nebo si to aspoň nepřečteš...* xD Je to taková volovinka a mám v plánu, aby se tam objevilo i yaoi xDD Ale budou se zde vyskytovat sprostá slova a tentokrát žádný hvězdičky ani cenzury =3= Dál vám řeknu asik jenom to, povídka na pár Gray Fullbuster x Natsu Dragneel. Takže neyaoisti by si to neměli číst. Toho Natsuova špinavého obličeje si nevšímejte a divných vlasů taktéž xDD Vlasy jsem musela udělat ze stejný vrstvy, protože jich měl jen půlku a nechtělo se mi hledat new obrázek a obličej.... Ono to bylo na originálu?? Nebylo, ale nemám tucha jak se to sem dostalo a předělávat obrázek nehodlám.

 

Gray:

Zrovna  jsem šel do baru, když kolem mě projelo policejní auto. Okey, uklidni se. Nemají o tobě ani tucha, takže nebuď nervózní. No, tohle jsem si normálně neříkal. Ale tohle bylo akutní! To auto u mě zastavilo! Kuso! Z auta vystoupil nějaký muž.

„Gray Fullbuster?“ zeptal se. Já jen přikývl.

„To jsem já. Děje se něco?“ odpověděl jsem otázkou.

„Pojďte s námi.“ Řekl pouze muž a už mě tlačil do policejního auta.

„Hej! Pusťte mně! Já jsem nic neudělal! Kuso!!“ začal jsem křičet jako smyslů zbavený. Vlastně to byla pravda. Poslední dva týdny jsem se choval jako normální občan.

„Uklidněte se! Z ničeho vás neobviňujeme. Ale potřebujeme aby jste s námi jel do nemocnice.“ Okřikl mně muž.

„Tak co po mně kurva chcete?!“ začal jsem po něm křičet. Parta mně zabije. Zvláště Erza. Její pěst jsem pocítil pouze jednou a to mi bohatě stačilo.

Při pomyšlení na Erzu mi přeběhl mráz po zádech. Ten debil ale mlčel. Auto konečně zastavilo. Vešli jsme do nějaké budovy. Bloudili jsme chodbami až jsme zastavili před nějakými dveřmi. Podíval jsem se na ceduli, která visela na dveřích a hlasitě jsem polkl. Obrovský nápis Márnice mi bil do očí. Zastavil jsem. Lítostivě se na mně podíval a otevřel dveře. Kývnutím hlavy mi naznačil ať vejdu dovnitř. S bušícím srdcem jsem vešel.

„Pojďte za mnou.“ Řekl a táhl mě dlouhou uličkou. Zastavili jsme u nějakého lůžka. Tělo bylo překryté bílým plátnem. Přišel k nám muž v bílém plášti a plátno strhl. V tu chvíli mi ztuhla krev v žilách a zastavilo se mi srdce.

„Ul!“ vrhnl jsem se k bledé mrtvole, ale policista mně zachytil za lem košile. Otočil jsem se a podíval jsem se na policistu, který pouze zavrtěl hlavou.

 

Natsu:

Utíkal jsem dlouhou uličkou a v ruce jsem měl kufřík. Za mnou se hnali dva muži.

"Vrať to sem kluku!“ zařval jeden z těch hromotluků. Já se pouze zasmál a zabočil za roh. To byla osudová chyba. Kuso! Slepá ulička!

Otočil jsem se a chtěl zpátky, ale muži mi už zatarasili cestu. Kurva! Vrhli se ke mně a jeden z nich mně chytil.
"Pusťte mě!!" začal jsem křičet a kopat. Druhej mi ale vytrhl z ruky kufřík a dal mi pěstí do břicha. A další. A další! A znova!
po páté ráně jsem už vyflusl krev. Ten muž se mi už chystal zasadit šestou ránu, ale něco, nebo spíš někdo, ho strhl stranou.
"Zdrhej!" zakřičel na mě nějaký černovlasý kluk a já neváhal a rozběhl se ke konci uličky. Ale vběhlo mi do cesty dalších pět mužů v obleku. Kurva!
"Do hajzlu!" uslyšel jsem těsně za sebou a rychlostí blesku jsem se otočil. Za mnou stál ten kluk a z úst mu tekl pramínek krve. S nenávistným pohledem se díval před sebe. Pevněji jsem si k hrudi černý kufřík. Teď si ho ale černovlásek všiml. Obrátil ke mě své oči a vzápětí je zavřel, takže jsem ani nestihl postřehnout jejich barvu. Pomalu jsem začal couvat. Ti lidé ten kufřík NESMĚJÍ získat! Ale ten kluk přede mně vykročil.
"Co ste vy zmrdi doprdele zač?" zavrčel nasraným hlasem. Trochu jsem pod tím chladným tónem ucukl. Chlápek místo odpovědi na nás pouze zamířil bouchačkou.
"Nestarej se kluku. Nerad zabíjím děti, takže mi už kurva navalte ten kufřík a nic se vám nestane. Možná." řekl nám a ušklíbl se. Kluk vedle mě se pouze uchechtl.
"To je blbej fór ty zmrde. Asi nevíš, co sem zač, co ty zkurvysynku?"
"A měl bych to vědět?!" teď už se muž nevysmíval. Zadíval se opatrněji.
"Jméno ti může bejt ukradený...Víš kterej gang tady vládne?"
"Právě si užívá poslední chvilky vlády Fairy Tail, než je sesadíme z trůnu!"
"Seš si tím jistej vole? Myslím že mě a partu tak snadno neshodíš dolů." řekl mu ten černovlasej kluk a z krabice, která se válela kousek vedle vytáhl pistoli. Teď se náš nepřítel tvářil dost vyděšeně.
"T-Ty?!!"
"Konečně ti to došlo...ale pozdě!"
"U-uklidni se!" muž začal couvat. 
"Máš tři zkurvený vteřiny na to, abys odprejskl domů k mamince. Jinak ti neručím za to, že se tady nebude válet tvůj prohnilej mozek." zavrčel kluk, a zadíval se na maníky v oblecích opravdu vražedně. Muži se opravdu dali na útěk. Když byli neznámo kde, kluk se zasmál.
"Debilové, ani nebyla nabitá." řekl si pro sebe a otočil se ke mně. Já hlasitě polkl, ucouvl a spadl na zadek. Itai! On si jenom povzdechl a popošel ke mě, čímž zavinil to, že jsem před ním začal couvat. On se překvapeně zastavil, ale pak se ke mě zase rozešel. Já před ním dál a dál couval, dokud jsem nenarazil do zdi. Kluk se zastavil a podíval se na mě vážným pohledem. Zavřel jsem oči a když jsem je znovu otevřel, měl ke mě nataženou ruku, kterou jsem váhavě přijal. Naznačil mi ať jdu za ním. Hned za rohem měl postavené černé auto.