Smrt... - Tajemný dopis

Smrt...

 

Možná to zní strašidelně, ale je to součást života,

 

když přijde, zbaví nás všeho zlého.

 

a druhý život prožijeme znova.

 

na straně druhého ostrova.

 

 

 

 

 

Čtrnáctiletá dívka šla chodbou a spatřila svého současného kluka.

 

"Ahoj Ashley!" dívka sebou při zaslechnutí svého jména trhla.

 

"Ahoj, Tomáší" řekne tiše a skloní hlavu. Kluk se na ni nechápavě podíval. Věděl že ji něco tížilo, a věděl co.

 

"Ashley, zase na to myslíš?" zeptá se a starostlivě ji obejme kolem ramen.

 

Pouze odevzdaně kývne. Věděla že po ni půjdou, věděla to ale nevěděla proč. Nevěděla co komu udělala, věděla ale že aby ji získali, udělají pro to cokoliv, klidně zabijou jeho, a to jen kvůli ní... Kdyby věděla co po ní chcou, dala by jim to, a oni by dali snad pokoj ji, ale větší starosti ji dělal ten dopis...

 

 

 

Flashback:

 

Ashley zrovna čekala na mámu která se pořád nevracela z obchodu, čekala na ni už přes tři hodiny, nakonec to vzdala a šla si do pokoje číst. Když četla to nejlepší, slyšela jak někdo klepe na dveře, napřed byla naštvaná že si to nemůže dočíst, potom zlost vystřídala naděje že se máma vrátila. Odložila knihu, a šla otevřít. Když otevřela dveře (mimochodem bydlely s mámou v paneláku) zamračila se. Nikdo tam nebyl. ještě se jednou rozhlédla po chodbě, a když už chtěla zavřít dveře, všimla si dopisu na rohožce. Sebrala dopis, znovu se rozhlédla, ale nikdo tam nebyl. Tak s mírně zamračeným pohledem zavřela dveře a šla do kuchyně. Když otevřela dopis kapesným nožíkem který ji zbyl po tátovi, a otevřela dopis. To co se v něm psalo naprosto nechápala, ale když dočetla, strašně se lekla. V dopise stálo tohle: "Vydej nám co chceme! jestli nám to do týdne nevydáš, budou umírat lidé."

 

Konec flashbacku

 

 

 

O týden později zemřel její nejlepší kamarád Marek, a o další týden později její kamarádka Alex. Tomáš ji stále utěšoval že jsou to pouze náhody, že prostě kriminalita jenom vzrostla, a že si z ní ten který ji dal před dveře ten dopis dělá jenom srandu. Sám tomu ale moc nevěřil. Jeho život mu byl ale ukradený, udělal by pro Ashley první, poslední. A proto ho taky vyděsilo oznámení, které mu večer po telefonu zdělila.

 

"Cože?!" zařval.

 

"Bude to tak nejlepší, zjistil si už i moje telefoní číslo, píše mi každých pět minut to samé: Dej nám to co chceme a lidé přestanou umírat. Poslední dobou umírá mnoho lidí, tobě to nepřipadá divné?" snažila se ho Ashley uklidnit.

 

"Takže proto mu hodláš nechat vzkaz, že se s ním sejdeš dnes o půlnoci? Wow, to je jak z nějakýho hororu!" začne nadávat.

 

"Pouze nechci aby ti taky ublížil! Možná jsem cvok, ale aspoň už přestane zabíjet!"

 

"Jak to můžeš vědět?! Tak proč to sakra neukážeš policii?!" zuřil. Bylo to na něm znát. Ta slova co mu řekla ho strašně ranila.

 

"Protože by nepřastal! Co si vůbec myslíš?! Že když půjdu na policii a oznámím jim: Dobrý den, moje jméno je Ashley, jeden psychpat po mně chce něco o čem ani nevím že mám a za všechny ty vraždy stojí on, že potom přestane zabíjet?! Tohle jsou sny devítiletého kluka Tome, ne patnáctiletého puberťáka!" bylo jasně slyšet že Ashley brečí. Neříkalo se jí to zrovna lehko, ale ona už nesnesla pohled na to jak nevinní lidé umírají. rozhodla se jednat. Dnes o půlnoci se sejdou v přístavu. 

 

"Udělám to" řekne nakonec tiše Ashley.

 

"Miluji tě..." řekne stejně potichu Tomáš.

 

"Taky tě miluji." řekne Ashley která ho jako zázrakem slyšela.

 

"Sbohem" dodá nakonec a zavěsí.

"Sbohem" řekne Tom když uslyší že Ashley típla telefon.

 

 

 

O půlnoci v přístavu:

 

"Rád tě zase vidím" ozve se cizí mužský hlas.

 

"Nápodobně" řekne Ashley když si všimne kdo ji celou dobu ohrožoval. Čekala že to bude on... Ostatně, nebylo to poprvé...