Sen, nebo skutečnost? aneb Co všechno může zavinit hloupá sázka - Ďábelský plán a Shukaku se probudil

25.10.2012 18:14

Chjooo, já mám teda peprnej život. Napřed mi umřel osmák (vzal si ho Jashin protože jsem už dýl jak tři měsíce nezabila žádného komára nebo pavouka) a v pondělí jdu na odběr krve. To je peklo. Tyhle myšlenky se snažím zahnat psaním na ségřiném PC který se nám nějakou záhadou podařilo nahodit. Prosím do komentů nějaké dobré anime. Nwm na co koukat xD

 

 

Shinigami:

"Moje oblečení!" vykřikne Shikamaru když uvidí že místo oblečení tam má jenom cáry hadrů. Naštěstí slipy si nechal na noc tak nemusel pobíhat po domě nahatej, tak zlé nejsme. I když...

"Co to máš na zádech?" zeptá se Temari a nehledě na svůj obličej přijde k Shikamarovi a koukne na jeho záda kde stojí tohle:

"V posteli jsem skvělej, protože můj je dost velkej. Se mnou žádná nelituje, přesně takhle to je" přečte si to Temari a popadne jí neovladatelný záchvat smíchu když v tom...

 

Kukik:

"Temari děje se něco? Někoho jsem tady slyšel." ozve se a do dveří vstoupí Gaara.

"G-Gaaro" zakoktá Temari.

"Naro?!" zahřmí Gaarův hlas a já se Shinigami a Kankurem se po sobě podíváme. Tohle nebylo v plánu.

"N-není to tak jak si myslíš Gaaro!" začne Temari a v očích se jí zrcadlí strach. Ale nepomohlo to. Gaara se začíná měnit. Má vraždící výraz a na Shikamara v tu chvíli vylétla ruka z písku. 

Shika zavřel oči, ale očekávaná rána nepřišla. Váhavě otevřel jedno oko, a překvapeně i druhé.

"Zdrhej!" stihnu ještě křiknout a Shikamaru bere nohy na ramena. 

 

Shinigami:

Vypadá to opravdu bledě. Shikamaru zdrhnul. To je sice dobře, ale já ani Kukik pravděpodobně utéct nestihneme. To bude průšvih. Přemýšlím jak Gaaru přemoci bez technik, jelikož nejsme já ani Kukik Shinobi, když v tom Gaara pronese osudná slova:

"Písečná rakev!" stačím si s Kukik vyměnit poslední pohled, než se přes nás převalí hlada písku.

 

Kukik:

Bolí to. Ten pocit mít v krku písek. Není to nic přijemné. Chci se nadechnout, ale nejde to. Cítím jak se mi písek usadil v plících. Ať to skončí! Ta bolest je neuvěřitelná.

"Utečte!" co to bylo? 

"Zachraňte dvojčata!" hlavou se mi mýhají obrazy

"Shou, vem je do bezpečí!" nějaký muž dáva příkazy ani ne pětiletému klukovy, který popadne do náruče dvě zmítající se mimina a běží směrem do lesa. Ještě než zmizel za stromy jsem si všimla že se proměnil ve vlka. Byl to nádherný hnědý vlk. V tu chvíli se obraz rozplynne.

 

Shinigami (ve stejnou dobu):

Když se přes nás převalil ten písek, první co mě napadlo bylo: budou Kukik a ostatní v pořádku? Neovládne Shukaku plně svého Jinchuurikiho? Na tyhle otázky bych chtěla mít odpověď.

Ta bolest když se vám v krku a na plících usadí písek je nepopsatelná. Chvíli takhle přemýšlím, když se mi v hlavě začne promítat nějaké video.

Malý chlapec kterému není ani pět let běží lesem a v náruči má dvě mimina. Kluk se pořád otáčí jestli ho něco nesleduje. Nechápu to. Jedno mimino je s modrýma očima a vlasy stejné barvy. Druhé dítko má vlasy černé. Oči má zbarvené do červena a bez panenek. Jednu věc mají stejné: pravděpodobně jsou sestry a mají stejně bledou pokožku. Dobře, to jsou dvě věci ale nezacházejme do detailů. Když v tom se klučina zastaví a otočí se. Zpoza stromu vystoupí muž.

"Dej mi ty prcky!" řekne muž s klidným hlasem.

"Nikdy!" vykřikne klučina, promění se ve vlka a utíká pryč. Muž něco zakleje a žene se za ním. Chci zjistit co se stalo, ale nemůžu. Obrazy zmizely.

 

Kukik:

Pomalu otevřu oči a překvapeně se posadím. Ležím na bíle posteli. Na obou rukách mám zavedené kapačky a na vedlejší posteli leží Shinigami a dívá se do stropu.

"Už ses vzbudila" řekne nepřítomně. Až teď jsem si všimla se má taky kapačky, ale ona má ještě jednu ruku v sádře. Chci se posadit, ale do levé nohy mi vystřelí prudká bolest. Podívám se a zjistím že ji mám bohužel zasádrovanou. Shinigami si asi všimne mého překvapeného pohledu.

"Gaara se nasral že Shika spí s Temari" řekne a já si vzpomenu. Ovládl ho Shukaku.

"Můžeme být rády že jsme vůbec přežily. Naštěstí měl Gaara dost rozumu aby neútočil na Kankura a Temari. tím pádem jsme to schytali jen my dvě. Kam jsme se to Kukik dostaly?" poslední větu zašeptá a po tváři jí steče jedna slza. Navíc - asi ji to fakt vzalo. Bylo to poznat už jen díky tomu, že mi málokdy řekne Kukik a většinou mi říká Kuki-chan. Nedávno si pro mně našla i novou přezdívku Kukátko.

"Bude to dobrý" řeknu. Pak se otevřou dveře.

 

Shinigami:

"Bude to dobrý" stihne mi Kukik odpovědět ještě než se otevřou dveře. Dovnitř vstoupí mladá světlovlasá dívka s papíry v ruce

"Dobrý den, je tohle pokoj číslo 421?" Si dělá srandu. Na dveřích to má napsaný číslicemi jak pro slepé a ona se ještě ptá?!

"Ano" uslyším Kukik jak jí odpovídá. Sestra vstoupí do místnosti a přistoupí k mojí posteli. Sebere nějaké dokumenty a to samé dělá i u postele Kukik.

 Chvíli si prohlíží naše papíry a pak se zamračí.

"Děje se něco?" zeptám se zvědavě. Hmm...asi bych se měla řídit příslovím Kdo je zvědavej, bude brzo starej.

"Je to zvláštní. Podle vašich záznamů jako byste použily nějakou divnou techniku. Ale vy dvě nejste Shinobi. Navíc není dokázáno že je to úplně ninja technika"

"Hele, slečinko, tohle je jak ze špatnýho filmu. Víme že jsme jako zázrakem přežily. A to nám BOHATĚ stačí" řekne na to Kukik. 

"A kdy nás pustíte" zeptám se protože si všimnu že sestra chce odpovědět něco fakt peprného.

"Pokud všechno půjde dobře, tak nejdříve zítra. Ještě si vás tu potřebujeme nechat pár dní na pozorování..." ale větu už nedořekne protože se ozve výbuch.

 

Pokračování příště :D