My máme sestru!? Aneb pozvánka na svatbu! Kapitola X.

20.04.2014 12:40

My máme sestru!? Aneb pozvánka na svatbu!

Kapitola X.

 

„Shin? Tady je snad víc lidí než minule!“ Vykřikla jsem vedle Shini a rozhlédla se po zahradě. Na dnešní svatbě se tu sešlo vážně hodně lidí a to jsem doufala, že se po mém minulém výkonu nikdo neobjeví.
„A neznám tu snad ani jedinou osobu.“ Řekla Shini a usrkla pomerančový džus, to že jí byl zakázán alkohol, ji vážně štvalo, ale lepší něco nežli nic.
„Znáš mě!“ Křikla jsem a nafoukla uraženě tvářičky.
„Dobře, tak tebe, Shoua, Angee a Akiho, stačí takhle?“ Otázala se mě a protočila oči.
„Hai, hai!“ Vypískla jsem jako malé dítě a uháněla do kuchyně, vzít si zmrzlinu. Angee jí objednala víc než dost.
Za chvíli jsem se vrátila s dvěma nanuky a jeden jsem podávala Shini, ta ho ode mě s vděkem přijala.
„Kdy už to začne?“ Otázala jsem se znuděně a okusovala jsem dřívko od nanuku. Zmrzlinu dokážu sníst opravdu rychle.
„Nemám tušení, ale mohlo by za chvilku.“ Odpověděla Shini.
„Nejdeme zase zkontrolovat Shoua? Jestli zase nezaspal.“ Řekla jsem s devil facem a Shini hned přikývla.
Vydaly jsme se do vily a zamířily do obýváku k onomu gauči, na kterém se Shou tak rád válel. Docela nás překvapilo, že na gauči nebyl.
„Přišly jste mě zkontrolovat?“ Uslyšely jsme za sebou a hned jsme se otočily za hlasem. Stál tam Shou a překvapeně na nás hleděl. Přikývly jsme.
„Aki byl rychlejší.“ Oznámil a třel si bouli na hlavě. Při těch slovech jsme se musely zasmát. Shou se nikdy nepoučí.
„Nii-san, za jak dlouho to začne?“ Otázala jsem se ho a zvědavě jsem se na něj podívala. Shou se kouknul na hodinky a v jeho očích se objevilo zděšení.
„Za jednu minutu!“ Vykřikl a odběhl pryč.
„Tak to abychom šly.“ Rozkázala Shini, a tak jsme se vydaly na zahradu.
Shou to stihnul včas a zbytek svatby proběhl bez problémů. Akorát ty nudné kecy okolo se vážně nedaly snést, a tak jsme se s Shini zabavovaly alespoň tak, že jsme dělaly různé naschvály přítomným. Naštěstí tentokrát tento proslov nikdo nepřerušil a svatební obřad proběhl normálně.
Potom následovaly gratulace a předávání svatebních darů.
„Shini? Kde je Yuki?“ Vykřikla jsem náhle zděšeně. Shini zapískala na prsty a Yuki ihned přiběhla.
„Tady.“ Řekla s úsměvem a já si oddychla.
Konečně přišla řada na nás a na náš dárek.
„Počkat! Nechcete nám tady nechat toho psa, že ne?“ Zeptal se zděšeně Shou a já začala kývat na souhlas.
„Jasně, že chceme!“ Křikla jsem radostně. Shou se podíval na Angee, která kývla v souhlas. A tak Yuki mohla zůstat.
„Jmenuje se Yuki a dobře se o ní starejte.“ Křikla jsem a vrazila štěně Shouovi do náručí.
„Angee, vítej v rodině.“ Řekla Shini a přátelsky Angee objala, já pak udělala to samé.
Když všichni předali dary a dav se rozutekl pryč, pomohly jsme ještě uklidit zahradu.
Slunce už pomalu zapadalo a my seděly na zahradě pod velkým dubem.
„Ty Shini? Neměly bychom se už vrátit do cechu?“ Otázala jsem se dvojčete. Stýskalo se mi po něm a taktéž bych už ráda vzala nějakou misi.
„Taky jsem o tom přemýšlela.“ Odpověděla Shini. „Možná bychom se měly už zítra vrátit.“ Řekla Shini zamyšleně a já hned přikývla.
„Dobrý nápad, myslíš, že by šel Aki s náma?“ Napadlo mě náhle. Až se Angee narodí dítě, bude jim tu akorát tak překážet.
„Kam jestli bych nešel?“ Ozvalo se za námi a my leknutím nadskočily.
„Aki! Takhle nás neděs!“ Vykřikla Shini a já s ní musela hned souhlasit.
„Do našeho cechu.“ Řekla jsem a ukázala značku Fairy Tailu na pravém hřbetu ruky.
„Jo, proč ne?“ Odpověděl hned Aki.
„To jako fakt?“ Zeptala se překvapeně Shini. Jeho rychlá reakce překvapila i mě.
„O Fairy Tailu jsem slyšel, chtěl bych se s pár lidmi poznat osobně, krom toho Shouovi a Angee bych tu překážel.“ Řekl Aki s pokrčením ramen.
„Super! Zítra vyrážíme! Jdu to říct ještě Angee a Shouovi.“ Vykřikla jsem a vyrazila do domu za Angee a Shouem. Angee po mém oznámení byla zklamaná, ale Shou byl docela rád.
Ráno jsme se Aki, Shini, já a samozřejmě náš papoušek vydali na cestu do cechu. Angee nám dala na cestu spoustu jídla, co zbylo ještě od svatby a pořádně se s námi rozloučila, dokonce i Shou, což nás překvapilo.
Cestu do cechu jsme zvládli bez problému a Aki byl cechem vřele přijat.
Pár minut předtím než jsme přijeli, se do cechu vrátili i Natsu, Gray, Lucy a Erza. Svatbu už sice nestihli, ale aspoň, že se vrátili.
„Shini, Kuki, Aki!?“ Zavolala na nás Mira a my obrátily pozornost směrem k ní.
„Před chvílí volal Shou. Angee těsně po tom, co jste odjeli, porodila! Prý jsou to dvojčata, holka a kluk.“ Oznámila nám s úsměvem.
„Další dvojčata?“ Zeptala jsem se překvapeně ale zároveň radostně. Mira jen přikývla. Dneska bude ve Fairy Tailu hodně živo! Rozhodně je co oslavovat!

KONEC