My máme sestru!? Aneb pozvánka na svatbu! Kapitola II.

08.04.2013 13:51

 

My máme sestru!? Aneb pozvánka na svatbu!

Kapitola II.

 

 

Kukik

„Jak dlouho pojedeme?“ zeptám se Shini.

„Asi tři hodiny“ odpoví mi.

„Nani!? Tak dlouho?“ vykřiknu, tak hlasitě, že ta stará babka, která seděla hned za námi, málem chytila infarkt.

„Jop a možná i dýl“ odpověděla a začala si číst knihu.

„HE!? Ty sis s sebou vzala knížku?“ vyjeknu ještě hlasitěji, než předtím, tentokrát se ta osoba, co seděla za námi  zvedla a se slovy  ´Ta dnešní mládež´ místo opustila.

„Hmm…“ odpoví jednoslovně, tedy pokud se to jako slovo dá počítat a její zrak stále směřoval do knihy.

„A Shiníí?? Jak si myslíš, že bude vypadat Angee?“ zeptala jsem se svého dvojčátka.

„Hmm….“ Dostalo se mi opět té samé odpovědi.

„A Shinííí?? Co to čteš?“ nevzdávala jsem se.

„Hm…“ odpověděla, aniž by oči odlepila od knihy.

„Za tebou stojí Gray“ vykřikla jsem a doufala jsem v to, že aspoň tohle jí vrátí zpátky do reality.

„Hmm…“ plán selhal, její oči byly stále zabodnuty do knihy.

„Yaoi!!! Za tebou!!“ rozkřiknu se na celý vlak.

„Co? Kde?“ procitla Shini.

„Mno konečně sestříí, už jsem si myslela, že se budu muset navždy spokojit s jednoslovnými odpověďmi“ oddychnu si.

„Jdu zase číst“ pronesla Shini a její oči opět směřovaly do knihy.

„Neeee nejdeeš!“ zaječela jsem, knihu jí vyrvala z rukou a přesunula se k oknu jedoucího vlaku.

„Deej to sem“ sykla Shini a na pravém oku se jí objevila sataní hvězda.

„Haii Shinigami-sama“ vyjekla jsem s roztřeseným hlasem a knížku jí vrátila.

„Hodná holčička a ani to tolik nebolelo“ řekla Shini šišlavým hlasem a poplácala mě po hlavě jako nějakého psa.

„Tak a já jdu napsat Shouíkovi“ řeknu a vytáhnu mobil.

„Ty znáš číslo?“ zeptala se Shini s jedním okem směřujícím na mě a druhým do knížky.

„Ne, vlastně ne“ špitla jsem.

„Ty si ztracený případ“ zasměje se Shini, odloží knihu, vytáhne svůj mobil a začne ťukat nějaké číslo.

„Tak tohle je číslo Shoua“ řekne nakonec a předá mi její mobil.

„Jaktože ho víš?“ zeptám se podezíravě a opisuju si číslo do svého mobilu.

„Našla jsem si to“ odpoví a opět čte její knihu.

„Tak a já napíšu Shouíkovi“  raduju se a začnu psát zprávu do mobilu.

„Tak hotovo!“ vykřiknu a odešlu sms.

 

 

Shinigami

„Tak hotovo!“ zařve mi něco těsně u ucha.

„Dej mi to raději přečíst“ řeknu a natahuju se po mobilu modrovlásky.

„Hai, hai, tady to je“ předala mi Kukik mobil.

„Ahojky bratříčku Shouíčku…“ začala jsem číst.

„Se Shinushkou přijedeme už dneska, za tři hodiny jsme tam, jak mám přežít tři hodiny ve vlaku, když se se mnou Shimetka vůbec nebaví a čte si knížku? Bratřííčkuu to je nudááá! Jo a přijedeme za tři hodiny, takže na nás budeš čekat na nádraží, jop? A opovaž se jestli ne :P A máme pro vás super dárek, kterej nám před chvílí někam utekl, těšíš se? těšíš se? – Tvoje milovaná sestřička Kukinka“ dočetla jsem sms.

„Shimetka?!“ podívala jsem se zlověstně na dvojče.

„To jsem nevymyslela já, přísahám, to někdo z cechu“ začala Kukíí vysvětlovat odkud, tu přezdívku vzala.

„Mno jo, mno jo. Počkat , ale…“ zamyslela jsem se.

„Máme pro vás super dárek, kterej nám před chvílí někam utekl…“ přečetla jsem ještě jednou větu z smsky.

„Jak dlouho tady ta kolie není?“ rozkřiknu se hned.

„ Mno, když jsme nastupovaly do vlaku, tak s námi ještě byla, ale od té doby jsem jí neviděla“ odpoví s klidem Kukik a dívá se ven z okýnka vlaku.

„Kukííí, jestliže jí nenajdeme, nemáme pro Shoua a Angee dárek“ upřesním situaci.

„Ale proč jí hledat, když vím kde je?“ zeptá se Kuki a já se na ní podívám, jak na blázna (nejsem moc daleko od pravdy, že? )

„Támhle“ ukáže Kukik ven z okna na pobíhající fenku.

„Nani!?“ vyjeknu.

„Za chvilku by měla být zastávka,  doufám že nikam neuteče“ uklidňuji sama sebe, ale poněkud marně, fenka se dala na útěk na opačnou stranu, a tak nám za chvíli zmizela z dohledu.

„Kusoo, budeme muset koupit něco až tam, snad se té kolii nic nestane“ zamyslím se, když v tom si všimnu brečící Kukik.

„Jsi v pohodě?“ zeptám se jí totálně nechápající.

„Ona utekla, to už jí nikdy neuvidíme“ vzlykala Kukik. To si to uvědomila, až teď?

„Já chci toho pejskááá zpáátkyy“ ječela na celý vlak.

„Klid, klid, uklidni se, ona se vrátí“ utěšovala jsem své dvojče, i když jsem v to vůbec nevěřila.

„Vážně?“ rozzářily se jí oči a na tváři se jí objevil opět radostný úsměv. Nějak rychle střídá nálady… -_-

„Samozřejmě“ ujistím ji.

„Za chvíli bychom měly vystupovat“ řeknu, jakmile se podívám, kolik je hodin.

„Ta cesta uběhla celkem rychle“ poznamenala Kuki.

„To jo“ souhlasila jsem s ní.

„Tak, vystupujeeem!!“ vykřiknu, po pár minutách, Kuki si vezme věci a vyletí z vlaku jako střela, já těsně za ní.

 

 

 

Kukik

„Shouíku? Shouíku? Kdepak jsi?“ vyletím z vlaku a začnu řvát na celé nádraží.

„Kuki, neřvi tolik, už je celkem pozdě“ napomene mě Shini.

„Je teprve devět“ hádám se.

„Děvět hodin 15 minut“ upřesní.

„Eto….“ Vyruší nás nějaká černovlasá dívka.

„Nejste vy náhodou Shinigami a Kukik Murasaki?“ zeptá se nás.

„Hai, to jsme, já jsem Kukik a tohle je Shini“ představím se.

„Ráda vás poznávám, já jsem Angelica“ představila se a na tváři jí hrál veliký úsměv.

„Ty jsi Angelica?!“ vykřikly jsme obě naráz a zůstali na ní zírat s otevřenou pusou. Měla černé vlasy směřující až po pas, hnědé oči, úzké obočí, menší nos i ústa, na sobě měla riflové šortky, fialovou košili s velkým výstřihem do tvaru V a pod tím černé tílko, ale to co, nás na ní nejvíce překvapilo, bylo břicho… Věděly jsme, že je Angee těhotná, ale podle všeho to vypadalo, jako kdyby byla asi tak v osmém měsíci těhotenství.

„Promiňte, ale váš bratr měl ještě mnoho práce, a tak jsem přišla místo něj“ řekla Angee a na tváři jí hrál pořád milý úsměv.

„Nevadí, nevadí, Shou by tě, ale neměl takhle pouštět samotnou“ poznamenala Shini.

„Mě to nevadí, chtěla jsem přijít, dokonce jsem to sama navrhla, jsem tak ráda, že se s vámi konečně potkávám“ vysvětlila Angee.

„Angee? Nevadí ti, když ti tak budu říkat, že?“ zeptala jsem se.

„Nevadí“ odpověděla a stále se usmívala.

„Teď bychom měly jít domů, určitě musíte být z cesty unavené“ navrhla starostlivě Angee a vyrazila na cestu a my těsně za ní.

 

 

PS: Nemyslete si, že Shinigami ztráta pejska nevadí! Shini ho chce stejně jako já, jop? xD (V příběhu to vypadá jako kdyby jí to bylo jedno, ale není!) xD Jasnýýý?? xD

 

 

Příští díl: https://anime-povidky-cz.webnode.cz/news/my-mame-sestru-aneb-pozvanka-na-svatbu-kapitola-iii-/