Lehká mise zakončená dvěma dny odpočinku, Kapitola IX. (poslední)

28.12.2012 22:36

Tak lidičky radujte se, konečně jsem to napsala, 9. neboli poslední díl, tady je skoro vše vysvětlené, takže doufám, že se vám to bude líbit, mno nic já už nezdržuju a s chutí do čtení….

 

Lehká mise zakončená dvěma dny odpočinku

Kapitola IX. (poslední)

 

Shinigami

„Kdo je Elsa?“ zeptala se mě náhle Kukik , která právě vstala ze země a obvazovala si ránu, proměněná zpátky ve člověka.

„Elsa? Jak to mám vědět?“ nechápala jsem a přeměnila jsem se zpět ve člověka taky.

„Proč se ptáš?“ zeptala jsem se.

„Jenom mě teď něco napadlo, ale to asi nebude důležité“ odpověděla s poklesem v hlase.

„Okey, takže teď ho jdeme porazit?“ otázala jsem se.

„Že váháš, jasně že jo“ odpověděla s přesvědčením v hlase a v ruce svírala její katanu.

„O-key“ křikla jsem a pevněji jsem uchopila svojí Kakuto. (pozn.: černá katana která nevrhá odlesky, takže se hodí pro noční mise).

 

 

Kukik

Obě jsme se hnaly proti Shouovi, když se náhle Shini zastavila.

„Co se stalo?!“ otázala jsem se napůl nechápající a napůl vyděšeně.

„Ta Elsa, co tě napadlo?“ zeptala se Shini zaskočeně.

„HE!? Jenom kvůli tomu zastavuješ?“ vyhrkla jsem.

„Teď mě něco taky napadlo, a tak jsem chtěla vědět, jestli to samé, co tebe“ odpověděla.

„Ahaa, ale jen mě napadlo něco o síle a potom jsem si vzpomněla na text jedné písničky“ zamyslela jsem se.

„Jaký text písničky?“ ptala se dál.

„The Voice od Celtic Woman“

„Takže, přeci jen to samé, co mě“ zavýskala Shini.

„Dej sem ruku a začni opakovat ten text o tý síle“ rozkázala Shini a já jako na povel jí podala mojí ruku.

„Auu, máš pevnej stisk“ začala jsem si hned stěžovat.

„Sumimasen“ křikla a stisk povolil.

„Bohyně Měsíce, bohyně všech vlků, propůjči nám tvojí sílu, sílu rovnou vlčího démona, sílu toho nejsilnějšího zvířete, sílu klanu Wolf’s Night…“ začaly jsme říkat obě dvě naráz, kolem nás se začal zvedat vítr.

„I hear your voice on the wind, and I hear you call out my name. Listen my child you say to me I am The Voice of your history. Be not afraid - come follow me. Answer my call and I'll set you free…..“ začaly jsme zpívat i písničku, která nám běžela v hlavě, kolem nás se začala vytvářet černá chakra, nebe se zatáhlo a i když byl den, obloha byla celá černá, najednou se spustil liják a z nebe se seslalo pár blesků. Chakra se nám začala hromadit v rukou a měla tvar rotující se koule (pozn.:něco jako Rasengan, jen asi 10x větší a ne Oadama Rasengan [nebo jak se t píše] to nebyl xD). Chakra se rotovala příliš rychle, že jsme měly problém to vůbec udržet. Najednou se rotující koule v našich rukách přeměnila v siluetu velkého černého vlka tvořeného chakrou, který se okamžitě rozehnal naproti Shouovi. Vlk byl natolik rychlý, že jsme ani nic nepostřehly, viděly jsme pouze záblesk světla…

 

 

Shinigami

„Kuki jsi v pořádku?“ zeptala jsem se Kukik, která ležela na zemi hned vedle mě, nebe bylo již zase modré bez jediného mráčku, půl lesa bylo zdevastováno, neboli už jsme nebyli v lese ale na mýtině.

„Jo jo jsem“ odpověděla a zvedala se ze země.

„A co Shou? Zasáhli jsme ho?“ vykřikla a rychle se rozhlížela okolo sebe, jestli ho někde nezahlédne.

„No konečně jste se to naučily, sestřičky“ křikne osoba stojící za námi.

„Shou!? Ty žiješ?!“ vyhrkne Kukik.

„To od tebe není hezké, ty sis snad myslela, že zemřu?, na poslední chvíli jsem vytvořil nejsilnější bariéru, kterou dokážu“ odpověděl Shou hrdě.

„NANI!?“ vykřikneme obě naráz.

„Nebojte se sestřičky už s vámi bojovat nemusím, tady má mise končí, tk se mějte“ řekl a otočil se k odchodu.

„Počkej, počkej“ zakřičela jsem na něj a chytila ho za rameno.

„Nějaké vysvětlení by nebylo?“ zeptala jsem se nechápavě.

„Když na tom trváš…“ začal Shou.

„Chtěl jsem, abyste se naučily tu tajnou techniku klanu Wolf’s Nihght, tu kterou zvládnou jen dvojčata, neboli vy dvě… Blahopřeji, právě jste to dokázaly… Předstíral jsem, že vás chci zabít, abych vás donutil k tomu, abyste bojovaly naplno a vidíte, podařilo se to“ dopověděl Shou.

„My, jsme se naučily tu tajnou techniku?“ nechápala Kukik.

„Ánoo“ odpověděl Shou.

„A co ten Haru a co klan Tiger‘s storm?“ vyptávala se Kukik dál.

„Ty jsem jen využil, slyšel jsem, že náš klan vyvraždili oni, a tak jsem se jim chtěl pomstít“ vysvětlil Shou.

„A co ta naše minulost, o tom, že jsme utekly, že jsme zabily několik lidí?“ ptala se dál.

„Sestřičko, moc se ptáš, to jsem si jen vymyslel“ odpověděl.

„A co Natsu a Gray, ti stále bojují!“ vykřikla jsem.

„Haru i ti jeho poskoci jsou slabí, ty určitě porazí“ řekl Shou s úsměvem.

„Takže, teď když už to víte, tak já abych šel“ chystal se na odchod.

„Počkej, kam půjdeš?“ zeptaly jsme se obě naráz.

„Zkoumat svět, ještě je tolik míst k vidění“ odpověděl.

„Ahaa, takže si nás nakonec nechtěl zabít, já to věděla“ vykřikla Kukik radostí a skočila Shouovi kolem krku.

„Hej, hej uškrtíš mě“ začal křičet, ale Kukik se nechtěla pustit.

„Budeš nám chybět“ špitla jsem a objala Shoua taky.

„Vy mě taky“ šeptl Shou a obě nás objal.

„Tak já už musím jít“ řekl po chvíli a otočil se již asi po sté k odchodu.

„Jo a mimochodem, abych nezapomněl, budete tetičky, moje přítelkyně čeká dítě“ křikl na nás Shou.

 

 

Kukik

„NANI!? Ty máš přítelkyni?“ vykřikly jsme obě naráz.

„Jo, jo“ odpověděl.

„A jaká je?“ vyptávala jsem se hned.

„Snad ji někdy poznáš, tak se mějte sestřičky“ křikl na nás Shou naposledy a už se nám vzdálil z dohledu.

„SAYONARA!“ křikly jsme na něj.

„Je dobře, že to nakonec dopadlo takhle, teď víme, že je Shou naživu a pořád nás má rád“ řekla Shini šťastně.

„Hmm“ přikývla jsem.

„Teď bychom se měly jít podívat po Grayovi a Natsuovi“ navrhne Shini.

„Jasně, tak jdeme“ křikla jsem a vydaly jsme se je hledat, prvně jsme se šly podívat na místo, kde jsme přespávali.

„Shini, Kuki, mno to je dost, že jdete, už jsme měli strach, že se vám něco stalo“ vykřiknul Natsu přežvykující právě upečenou rybu.

„Už jsme vás chtěli jít hledat“ řekl Gray s rybou v ruce.

„Hledat jo? Vždyť se tu cpete!“ vykřikly jsme se Shini naráz.

„Měli bychom se vrátit do cechu“ navrhnu.

„Hmm jo, jen se najíme a půjdeme“ odsekli Gray, Natsu a Happy.

„Okey“ křikla jsem a šla sbalit věci.

„Tak a jde se domů“ křikla Shini, jakmile jsme byli připraveni na cestu.

Na tyhle dny rozhodně nikdy nezapomeneme….

 

KONEC

 

 

PS: vlčí píseň: zde:   https://www.youtube.com/watch?v=ZgDqrziAryw