Happy B-day, onee-chan!

19.04.2013 22:24

Etoo...tohle je opravdu...zvláštní xDDD Já vážně neumím psát....Nyan...je to rychlovka, která se už odehrává ve Fairy Tailu, okey?? Originálně pro Kukik :P

 

Happy B-day onee-chan!

 

Dneska celej den tahám Kukik po nákupech. Lítáme od jednoho obchodu k druhému a v každém se zdržujeme pěknou chvíli.
"A tohle je pěkné! A tohle taky, tohle taky!" hážu Kukině všemožné oblčení a ona nestíhá chytat a dávat je do košíku.
"Nee-chan? To jsou ale SLIPY." řekla najednou a já se musel otočit.
"He? Vážně?" ani mě to nepřekvapovalo. Házela jsem tam doslova vše.
"Jo!" pohodila Kukik hlavou, na které jí uvízlo spodní prádlo. "A odkdy ty chodíš na nákupy?"
"Etoo..." sakra. Ví že obchodní střediska jsou mí nepřátelé jak ve světě obyčejných lidí, tak ve světě mágů. Pozvedla obočí. Rychle Shin, mysli!
"Tak?" Kukik čekala odpověď. Popadla jsem plyšovou hračku pejska.
"Koukej! To je tak kawaii!" řekla jsem přesládlým hlasem a Kukině se rozzářily oči. Odmítala ho pak pustit, takže moje účtenka byla ještě vyšší. S takovou budu bez peněz.
Když jsme vyšly z obchodu, ségra vyběhla.
"Freedo-san! Freedo-san! Free-chan!" křičela na něj Kukik a já za ní běžela s plnými tašakami. Zelenovlásek se otočil a zastavil.
"Ah...Kuki-san, Shini-san. Co tady děláte?" zeptal se nás a snažil se za zády schovat dvě velké igelitky.
"Nyan, co to máš??" snažila se mu je Kukik sebrat.
"Kukik! Nech toho! Je to neslušné!" řekla jsem jí ostře a ona se na mě překvapeně podívala.
"He?"
"Jdeme! Na zmrzlinu! A pak se podíváme do jednoho obchůdku s botama!" popadla jsem ji za ruku a táhla ji pryč. Zaskučela. Gomene nee-chan.
"Hele, já jdu do cechu." řekla a vytrhla se mi.
"Ne!" vyjekla jsem. Kukik se na mě překvapeně a i trochu naštvaně podívala.
"Kuso..." zamumlala jsem a rozhlížela se kolem. V tom mě něco napadlo. Bingo! "Počkej tady! Ani se nehni! Hned jsem zpět! Rozumíš?" přikázala jsem jí a rozběhla se k cechu. Za chvíli jsem byla zpět s nějakou misí v ruce.
"Co je to?" zeptala se mě zvědavě modrovláska.
"Koukni! Naše mise!" ukázala jsem na kus papíru. Ségra si jen povzdechla.
"Tak fajn. Co s tebou mám dělat?"
"Okey! Let's go!" zvolala jsem a vyrazila. Potřebujeme se odtud co nejdříve dostat.
"Mno jo." řekla modrovláska. Když jsme byly v lese, tak jsme se obě proměnily ve vlky. Naše mise byla vyzvednout nějakýho fracka u ňákýho boháče a dovýst ho do ňáký vesky. Okey, není to tak snadný jak se zdá.

"Já už dál nejdu!" vykřikl asi pětiletej kluk v drahých hadrech a sedl si na kámen se založenýma rukama.
"He?!" vyjekla jsem. Kukik už se tvářila vážně nas...naštvaně.
"Bolí mě nohy!" zaskučel. "Chci masáž!" Kukina zatla pěsti a na čele jí vyskočily žilky.
"Vždyť jdeme sotva deset minut!" zaskučela jsem.
"To je mi jedno!"
"A DOST!!" zaječel dívčí hlas a než jsme se s klučinou nadáli, smetl nás vodní vír. "OKAMŽITĚ SE VY DVA UKLIDNĚTE!!!" ječela jak smyslů zbavená.
"Sumimaseeen~" poklonili jsme se jí s klukem a čekali na svou smrt. 
"Ty prcku s náma půjdeš ať chceš nebo ne! Rozumíš mi?!" kluk kýval hlavou, div si ji nevykroutil. "A ty..." otočila se ke mně. "Se koukej vzpamatovat!!"
"H-Hai." pípla jsem.
"Jdeme!" zavrčela a já ani kluk jsme se už neobtěžovali ji štvát. Když jsme dorazili do vesnice, kluk si kupodivu nestěžoval a dokonce přesvědčil toho boháče ať nám dá dvojnásobek odměny. Heh...
"Tak, a už jdeme konečně domů!" povzdechla si Kukik. Minna, spoléhám na vás!

"A jsme tady." řekla Kukik úlevně a otevřela obrovské dvoukřídlé dveře dokořán. Všude tma a nikde nikdo. Stihli to! Když se Kukik chystala rozsvítit světla, všimla si malého plamínku, který se pomalu blížil k malé krabičce. to samé na druhé straně. Když už byl u krabičky, tak ta začala prskat plamínky. Kukik ny to vyvalila oči.
"Vše nejlepší Kukik!" ozvalo se snad sto hlasů. Kukik se otočila k pultu, kde normálně stála Mirajane a nestačila se divit. Celý cech tam stál a osvítil celeou místnost. Byla vyzdobená a někteří jedinci měli na hlavách kornoutové čapky. Nyan, Gray s ní vypadal fakt kawaii!
Když se slavilo, přišla za mnou Kukina.
"Kvůli tomuhle jsem dneska ztrácela nervy na nákupech a s tím děckem?" zeptala se. Já jsem se držela abych nezačala umírat smíchy. ten prcek bude mít celoživotní trauma.
"Jo!" odpověděla jsem jí. "To mi připomíná, tady máš dáreček!" řekla jsem a podala jí krabici. Kukik ji okamžitě nedočkavě otevřela. Seděla v ní porcelánová panenka, která neměla oko.
"He?" nechápala to. Já se ďábelsky ušklíbla. "Ta krabice má dvojité dno." napověděla jsem jí. Vyndala panenku a s ní i falešné dno. na úplném dně krabice byly DVD. Hororové DVD.
"Muehehehe!" zasmála jsem se ďábelsky. "Makarov pro tebe a cech najal takové 'kino', vííš?" řekla jsem jí hlasem ála Samara. Řeknu to takhle: celý večer pištěla a choulila se Freedovi v náručí. Byla to celkem sranda. Pak jsme šly spát.
"Oyasumi nee-san." řekla mi.
"Oya." odpověděla jsem a zašmátrala pod polštářem. Vytáhla jsem baterku a posvítila jí do obličeje.
"Co je?"
"Já ještě nechci spát." zaskučela jsem. Kukik přišla k mojí posteli a sedla si naproti mě.
"A co chceš teda dělat?" zeptala se mě zvědavě. Ušklíbla jsem se a zapla baterku.
"Vyprávět horory!" řekla jsem hororovým hlasem.
"NIKDÝÝÝÝÝÝÝÝÝ!!!!" zapištěla tak, že ji slyšel celej cech. Mno a taky pochopili, proč jsem pak měla na hlavě obrovskou bouli.