Sen, nebo skutečnost? aneb Co všechno může zavinit hloupá sázka - Sen

17.09.2012 13:45

Já to zvládla *kouká na obrazovku jako na zjevení* Já to zvládla... *teď se ještě tlemí* Já to dokázala!!! Zvládla jsem to!! Dopsala jsem další dílek!! *skáče po posteli, dokud z ní nespadne* AU! Tak si to užijte :P Na tomhle dílku jsem si dala moc záležet :D A tak jsem se večer zamyslela nad Fairy Tail (anime) a Narutem (toho zná každý správný otaku) a víte na co jsem přišla? Že dědeček Makarov (velitel cechu Fairy tail) se vzhledem, chováním, hlasem, úplně vším podobá Tsuchikagemu z Naruta :D :D :D A neříkejte že ne! xD A začínám mít problém s římskími číslicemi Ouvej :D Jo a nový styl psaní. Když to nebude z pohledu žádné z nás, bude to psané: Za a) kurzívou nebo za b) podtržené (možná obojí)

 

 

Shinigami:

Utíkám lesní cestou v noční košili a bez bot. Měsíc který je zrovna v úplňku, mi svítí na cestu a zároveň ozařuje mou tvář. Utíkám, a srdce mi tluče na poplach. Nevím před čím utíkám. Moje nohy prostě utíkají, a já je nemohu zastavit, nemůžu aní otočit hlavou, abych zjistila před kým, nebo před čím utíkám. Prostě utíkám. Ale neutíkám sama. Všimu si jak modrovlasá dívka, oděna stejně jako já, vedle mě spadla, a nemůže se zvednout. Konečně přinutím své nohy zastavit, a ženu se k dívce, přičemž mi rozpuštěné vlasy padají do obličeje.

"No tak vstávej" řeknu jí, a nastavím ji ruku, aby se mohla opřít. Pouze zavrtí hlavou. Ta věc už je skoro u nás.

"Vstaň!"  křiknu a snažím se jí pomoct. Té věci už chybí pouze pár metrů...

"Prosím vstaň!" vyhrknou mi slzy do očí. "Prosím..." zešeptám a slzy mi tečou proudem. Když v tom si všimnu jak to NĚCO přiběhlo, a pak postřehnu jen blýsknutí čepele, křik, a...

 

Probudila jsem se. Teda probudila....mno....Spíš jsem vyletěla do sedu, s křikem, čímž jsem zapoměla že ještě nemáme hotové pokoje, a neberu ohled na svého nového spolubydlícího, který na mě teď koukal jak na UFO.

"Noční můry?" zeptal. Já myslela že ho praštím! A proč bych asi křičela ze spaní ku*va?

"Jo" přitakala jsem.

"Co se ti zdálo?" o je mu sakra do toho? Si ze mě dělá srandu?

"Že se odtud nedostaneme, a já s tebou bude muset v tomhle domě trávit zbytek života" ušklíbla jsem se, vyplázla na něj jazyk, podívala se na hodiny, a málem mě kleplo. Tři hodiny ráno, chytla jsem deku, přetáhla si ji přes hlavu, a znova usla, bohužel mě ale zase strašila stejná noční můra, a já se probudila a už neusnula.

  Dnes ráno jsem se překonala. Byla jsem v kuchyni mezi posledními. Sotva jsem dorazila, tak si všimnu že Gaara a Kankurou stoprocentně spali tvrdě. Zato při pohledu na Kukik si uvědomím, že nejsem jediná kdo nespal. V tu chvíli jsme musely vypadat jako dvojčata s jediným rozdílem: barva vlasů a očí. Obě jsme byly od pohledu unavené, obě jsme vypadaly jako by nás přejel parní válec, obě jsme padaly únavou, a jediný vzájemný pohled dokazoval že si obě potřebujeme promluvit.

Kukik:

Spolu se Shinigami jsme si vyměnily pohledy a lá Až tu nebudou okounět ti dva, tak zahájíme NORMÁLNÍ poradu. Gaara si asi našeho pohledu nevšimnul a zeptal se:

"Jak jste se dneska vyspaly?"

"Áách," zívnu, "celou noc jsem oka nezamhouřila"

"Nejsi jediná" odpoví Shinigami, která je tak zmatená, a místo cukru si dá do čaje sůl, a napije se. Čímž zapříčiní to, že ji čaj připadá odporný a rozprskne ho po celý kuchyni.

"Zdá se, že čaj se solí není její šálek čaje?" začne Kankurou když si utírá mokrý obličej. Shinigami se rozpačitě podrbe ve vlasech, a já si po tom slovním spojení a lá Čaj neodpustím smích, a všichni přítomní na mě koukaj jako na blázna.

 

Když odcházíme do pokoje a povídáme si, Shinigami najednou zastaví před dveřmi které vedou do Temařiného pokoje.

"Co se děje?" zeptám se zmateně, když mi Shinigami zamáváním rukou naznačí ať jdu blíž. Přistoupím ke dveřím a stejně jako ona namáčknu ucho na dveře. zevnitř se ozývá tiché oddechování, které je překrývané jiným. Ušklíbnu se a Shinigami mi úšklebek oplatí. Nátáhne ruku ke klice, a mě dojde co má za lubem, a znovu se ušklíbnu. Shinigami otevře dveře. Vzadu v pokoji je postel, a pod peřinou tam vyčuhují dvě hlavy. Samozřejmě v nich poznáme Shikamara a Temari (neptejte se jak se Shikamaru dostal do Suny xD). S Shinigami se na sebe koukneme a už si to ládujeme z pokoje. Zaklepeme na dveře Kankurova pokoje.

"Dále" ozve se a my vstoupíme.

"Co potřebujete dámy?" zeptá se Kankurou, který zrovinka opravuje jednu loutku. Kouknu na Shinigami, a ona začne Kankurovi líčit jak jsme šly do pokoje, co jsme viděly v Temařiném pokoji, aby to NEŘÍKAL Gaarovi vysvětlila mu náš plán jak zařídit aby měl Shikamaru a Temari "nádherný" budíček. Kankurou neměl nic proti, ale pod podmínkou že nám pomůže. To jsme nic nenamítaly a už to šlapalo.

Shinigami:

O 15 minut později:

Všchno připraveno, teď už jen chybí aby se ti dva ospalci probudili.

Abych vám to vysvětlila, Shinigamin plán by měl dohnat Shikamara k šílenství. Vlastně mu tím ty tři zachraňují život, jelikož kdyby to zjistil Gaara že Nara má něco s jeho ségrou.... Chudák Shika xD Nyní přestanu otravovat, a jukneme na jejich bezva plán XD

Konečně! Shikamaru se začíná probouzet! Kankurou nám sehnal žebřík který postavil na dvůr k Temařinému oknu a my teď na něm stojíme a dusíme smích v dlaních. Shikamaru vztane z postele, koukne na Temari, a hlasitě se rozesměje, čímž ji probudí.

"Hmm, co to..?" zeptá se ospale a kouká na Shikamara který leži na zemi, s křečemi v břiše od smíchu a kouká na něj jako na blázna.

"T-tvůj o-ob-obličej" řekne Shikamaru mezi výbuchy smíchu. Temari jde do své soukromé koupelny (ano, musím to tak rozebírat aby si někteří nemysleli že musí lítat po domě xD) ze které se o vteřinu později ozve pronikavý ženský křik, až se parta za oknem může udusit tím, jak zadržuje smích.

Vysvětlení ďábelského plánu, část první: Shinigami a Kukik si půjčili Kankurovu modrou barvu na loutky a štětce. Štětečky různých velikostí si udělali z Temařiného obličeje papír. Vzali bílou barvu a pomalovali celý obličej. Potom vzali modrou a fialovou a nakreslily ji tam např. obočí, knírek atd. Bohužel ta barva je nesmývatelná a dá se zmazat pouze speciální vodou, kterou má u sebe každý loutkař. Bebo jde počkat a za pár let se začne barva loupat sama.

Temari vybehne z koupelny a má mokrý obličej od vody a mýdla.

"Asi už půjdu" zamumlá Shikamaru a sáhne po oblečení, ale...

 

Pokráčko příště xD