Nadpřirozený tábor - 1 kapitola (od Pariesy)

30.05.2014 19:52

Povídku sepsala Pariesa. :) 

 

Nadpřirozený tábor - 1 kapitola

 

Jsem doma a balím si, protože mě rodiče posílají na tábor. Ani nevím, jak dlouho tam budu. No sbaleno mám, odjezd je zítra v osm hodin.

 No tet je půl desátý tak asi půjdu spát. Ať jsem na zítřek vyspalá.

Ach jo, nemůžu vůbec usnout. Proč?  Vždycky usnu hned, a zrovna dneska neusnu? To není možný! Už je jedna ráno. Myslím si

Nakonec usnu, ale za šest hodin musím vstávat.

Ráno v sedm mě matka budí „ Vstávej za půl hodiny vyrážíme.“ Řekne

Vstanu, ale s odporem. Vůbec se mi nechce. Na nějaký hnusný tábor.

Vstala jsem, oblékla si černé triko s krátkým rukávem  a černé šortky. A šla jsem po schodech na chodbu a pak rovnou do kuchyně, tam si vezmu chleba s máslem a se salámem.

„Yamito honem ! Už musíme jed, jinak přijedeme pozdě na parkovitě.“ Řekne matka.

„No jo, už jdu.“ Řeknu matce

Kufr a  batoh mám , no tak snad mam všechno sbaleno a v autě. Myslím si

Když dorazíme na parkoviště uvidím tam mojí nejlepší kamarádku Shimitu.

„Ahoj Shimi.“ Řeknu

„Ahoj Yami.“ Řekne Shimi

„Co tu děláš ??“ divím se proč tu je

„No to stejný co ty. Rodiče mě tam taky posílají, na ten hnusný tábor.“ Vysvětlí mi to Shimita

„ Aha tak to jo, ale aspoň tam budeme pořád spolu. Co říkáš ?? Já jsem teda ráda.“ Řeknu šťastně, protože tam budu někoho znát

„ To jo, aspoň se nebudeme nudit na cestě do tábora a v táboře.“ Řekne Shimi

„ Ted všichni dávejte dobrý pozor, budu číst jména a hned běžte do autobusu. Takže Payomi Ariku, …………. .“ mluví vedoucí , „ …… Shimita Samuri, …..“ Shimi jde do autobusu a sedne si, „ …… Yamita Zaroshi , tak a  to je poslední.“ Sednu si vedle Shimi a vedoucí vešel do autobusu a něco nám říkal ale mi jsme ho neposlouchali .

A najednou jsme se rozjely, na rodiče jsme ani nekoukli, byly jsme na ně naštvaný že nás tam posílají.

Celých pět hodin jsme poslouchaly písničky, nebo jsme si povídaly ale spíš jsme si vyprávěly vtipy, díky tomu jsme se hodně nasmály.

„Už jsme tady, tak si vem te všechny své věci a až zastaví, běžte ven a počkejte u autobusu.“ Řekne vedoucí

Vyšla jsem já a pak Shimi, když jsme to tam venku viděly, spadla nám brada, vypadalo to tam hrozně až děsivě, ale když jsme viděly ten les tak krásný mladý les, hned nám bylo jasné že tam budeme skoro pořád. Já a Shimi totiž milujeme přírodu, takže jsme byly hrozně rády. Už jsme přemýšlely co tam asi tak budeme dělat, ale najednou nás vyrušil vedoucí.

„Tak a teď vás rozdělíme do chatek : 1 chatka … , 2 chatka … , 3 chatka …, ………….  13 chatka Yamita Zaroshi a Shimita Samuri.“ domluvil vedoucí „Tak a teď si běžte pro povlečení támhle do té budovy“ vysvětluje, a ukáže na malou budovu

„Aspoň že jsme spolu.“ Říká Shimi

„ No tak za to jsem fakt ráda, nevím skím bych si jinak měla povídat.“ A šly jsme si pro povlečení.

„ Hele Yamito všimla jsi si kolik tu mají pracovníků ?? A jaký mají vtipné uniformy . A dokonce mají určené i hodnosti, tak to je fakt divný tábor co říkáš ?“ mluví Shimi

„A koukej mají jak meče tak i katany.“ Řeknu udiveně

Když dojdeme k malé budově dostaneme povlečení a jdeme rovnou do chatky číslo 13, a rychle běžíme k autobusu pro své věci. Pomůžeme si navzájem, protože toho máme hrozně moc. Hlavně Shimi, ta toho vozí moc a kord když neví na jak dlouho jede pryč.

Když dorazíme do chatky zeptám se Shimi „Kde chceš spát nahoře nebo dole ??

„Raději  bych spala dole, jestli to nevadí.“ Řekne Shimi s úsměvem ve tváři

„ Klidně, proto se asi ptám.“ A kouknu na ni jak na debila

Povlékneme si postele, a ukážu na Shimi aby ke mně přišla. Pošeptám ji do ucha „ Chtěla bych se s tebou na něčem domluvit“ Shimi jenom kývne hlavou „odteďka nebudu s nikým mluvit, ale s tebou si budu jenom šeptat, tak jen abys to věděla. Mě se to tu moc nelibí, je tu něco divného a chci to zjistit.“ Řeknu odhodlaným šeptem

Shimi se na mě podívá, a šeptne mi do ucha „ mě se tu taky něco nezdá, ale nevím co, a ty jsi chytřejší a všechno zvládáš než já tak domluveno. Ale kdybys něco zjistila, tak mi to ihned řekni. Domluveno ????“ odpovím ji také šeptem „ domluveno ale pokud to bude nebezpečný, tak ti to neřeknu a budu se ti vyhýbat aby se ti nic nestalo to je to hlavní abys to neodnesla i ty nebo jenom ty .“Shimi jen kývne

Začneme si vybalovat věci z kufru,a najednou někdo zaklepe. Otočíme se a nějaký muž stojí ve dveřích.

 

 

 

 

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :)

Diskusní téma: Nadpřirozený tábor - 1 kapitola (od Pariesy)

basket new balance http://www.programmingprofits.com/

Ernestsr | 17.11.2014


michael kors bag sale http://www.utu1328.com/

Anthonyjex | 15.10.2014


Ehm

Misaki* | 30.05.2014

Je to jako by to psala 11ti leté dítě :X pravopisné chyby no děs.

Re: Ehm

Kukik | 12.06.2014

Na pravopisné chyby již byla upozorněna, ale jelikož mi autorské právo neumožňuje chyby opravit, nechala jsem t tam s nimi ;)

Re: Re: Ehm

Socon | 10.08.2014

Milá Kuki,
Jenom doufám, že tohle dílo je recese. Ale pokud ne (a něco mi našeptává, že asi ne), tak to ani nemá smysl opravovat, protože bych to musela celé přepsat.
Pravopisné chyby a pokulhávající děj nechme stranou, jak tohle někdo může napsat?!
"Řeknu odhodlaným šeptem"

Autorce je tipuji tak 12 let a pravděpodobně toho za život moc nepřečetla. Nic proti ní, ale potřebuje ještě hodně trénovat, než bude moct něco zveřejnit.


Přidat nový příspěvek