My máme sestru!? Aneb pozvánka na svatbu! Kapitola V.

05.08.2013 20:28

 

Takže po dlouhé době pokračování, dneska jsou to jen takové nudné kecy, které příběh nijak neovlivňují… Je to trochu kratší, ale tak snad nevadí xD

 

My máme sestru!? Aneb pozvánka na svatbu!

Kapitola V.

 

 

Shinigami:

„Půjdeme upéct ten dort?“ otázala se Kuki.

„Hai“ křikla jsem a vydaly jsme se do kuchyně v druhém patře, kterou téměř nikdo nepoužívá.

„Shini? Shini? Přečetla jsem jednu moc dobrou kuchařku, můžeme to udělat podle ní?“ podívala se na mě Kukik prosebně.

„Jak se ta kuchařka jmenovala?“ zeptala jsem se podezřívavě, neboť bylo velmi divné, že něco přečetla.

„Pejsek a kočička!“ vykřikla radostně. Ahá tak teď už je mi to naprosto jasné.

„NE!“ vykřikla jsem a vzala jsem jí za límec trika a vyhodila za dveře.

„Fájn, teď už to půjde lehce… snad“ řekla jsem si pro sebe, i když si tak úplně nejsem jistá, dort jsem nikdy nepekla.

„Shini?“ uslyšela jsem tichounký hlas a následně si všimla modrých trčících vlasů ze dveří.

„Hmm?“ obrátila jsem se k ní.

„A co to udělat podle tohohle?“ natáhla ke mně kus papíru s receptem.

„Psí dort… budete potřebovat 1 balíček rýže, 1 balíček filé, 20 pamlsků na ozdobu?...“ přečetla jsem nahlas recept.

„Achjoo… Kuki, pečeme svatební dort, pro lidi! Ne pro psy!“ snažila jsme se jí to nějak vysvětlit.

„Aháá“ řekla s poklesem v hlase.

„Tak tady je recept!“  podala jsem jí kus papíru s receptem na svatební dort.

„Je trochu složitej ne?“ podívala se na mě Kuki s nechápavým výrazem.

„Trochu jo“ souhlasila jsem.

„Můžu ti s něčím pomoct?“ otázala se Kuki.

„Jop, podej mi támhletu misku“ řekla jsem a ukázala na misku.

„Hai!“ křikla Kukik a už mi podávala misku, do které jsem opatrně rozklepla vajíčko.

„Já si to chci taky zkusit!“ vyjekla Kukik a mrskla tam celý vajíčko i se skořápkou.

„Achjóó“ povzdechla jsem si a skořápku se snažila dostat pryč.

 

 

Kukik:

„Teď budeme potřebovat mouku!“ vykřikla Shini a já jako na povel doklusala pro mouku.

„Tady!“ předala jsem jí ju a ona pomalu sypala mouku do misky, a když říkám pomalu, tk myslím vážně pomalu.

„Zrychli trochu!“ vykřikla jsem, když už mě nebavilo čekání a urychlila jsem sypání, jenže Shinigami instinktivně trhla rukou dozadu, přičemž vysypala celý obsah sáčků přímo na nás.

„Jůůů je ze mě sněhulák“ rozesmála jsem se a Shinigami v zápětí taky.

„Je na tom receptu napsaný i mlíko?“ zeptala jsem se Shini.

„Myslím, že jo, ten papír jsem někde ztratila“ zatvářila se provinile, počkat jak mohla ztratit papír, který měla před chvílí v rukách?

„Fájn, řekněme, že jo“ odhopsala jsem pro mléko a vylila ho tam celé.

„Ještě něco tam přijde?“ vyptávala jsem se dál.

„Cukr?“ podívala se na mě a já přikývla, cukrem se nikdy nic nezkazí.

„Tady“ podala jsem Shini cukr a ona ho tam část vysypala.

„To je málo!“ začala jsem se hádat a cukr jí vytrhla z rukou a vysypala jsem tam půl sáčku.

„To je zase moc.“ Špitla Shini.

„Nevadí.“ Křikla jsem.

 „Teď už to jen zamíchat a dát do trouby.“ Jak Shini řekla, tak i udělala.

„Nyuuu, myslíš, že ten dort bude dobrej?“ otázala jsem se svého dvojčete s jiskřičkami v očích.

„Samozřejmě“ přikývla.

„Jdu se umýt od tý mouky“ oznámila jsem a opustila kuchyň.

„Já taky!“ vykřikla Shini a běžela hned za mnou.

 

 

Shinigami:

O hodinu později:

 

 „Kuki? Nezapomněly jsme na něco?“ zeptala jsem se svého dvojčete a převalila se na posteli s knížkou v ruce.

„Hm… myslím, že ne“ odpověděla mi a dál si hrála s panem vlčkem a MÝM plyšovým medvídkem na čajový dýchánek.

 

O 2 hodiny později:

„Ty Shini? Necítíš něco?“ zeptala se mě Kuki, která si právě zacpávala nos.

„Jo, jako by se něco pálilo“ přitakala jsem.

„DORT!“ vykřikly jsme obě naráz a vyběhly z pokoje přímo do kuchyně.

„Sakra“ křikla jsem a otevřela troubu, z které se vynořil černý kouř, rychle jsem vzala těsto jen do rukou, což jsem neměla dělat, neboť to bylo hoodně rozpálený, takže jsem to rychle upustila na zem.

„Dusím se“ řekla Kuki přiškrceně a rychle otevřela okno.

„Co tady ksakru děláte?! Chcete nám podpálit dům?!“ vyjekl náš bratr Shou, který se právě objevil v kuchyni.

„Dort!“ křikla Shini a ukázala na černé cosi na zemi.

„Svatební dort“ dodala jsem.

„Ten už máme objednaný, nedělejte si s tím starosti“ mávl Shou rukou.

„Teď to tady ukliďte!“ přikázal ještě a pak zmizel.

 

O 30 minut později:

„Fájn tak to by bylo!“ povzdechla jsem si a kochala se pohledem na krásně čistou kuchyň.

„Hmm… Hm… Dort už nikdy nepeču!“ vykřikla Kuki a pleskla sebou na zem.

„Dobrý nápad“ souhlasila jsem s ní a lehla si na zem hned vedle ní, netrvalo dlouho a obě jsme usnuly.

 

 

Další kapitola: https://anime-povidky-cz.webnode.cz/news/my-mame-sestru-aneb-pozvanka-na-svatbu-kapitola-vi-/